Zprávy
- 30.11.2023
- Média
Češi letos omezili nákup čerstvých potravin i výdaje na sport a obávají se nedostatku léků
Úspory v péči o zdraví jsou u Čechů výraznější, než je evropský průměr
Bad Vilbel/Praha, 30. listopadu 2023: Letošní rok vystavil Evropany řadě výzev, od dopadů pokračující války až po inflaci. Mezinárodní průzkum farmaceutické společnosti STADA1 mapující trendy v oblasti životního stylu a hodnocení zdravotnických systémů v celkem 16 zemích, včetně České republiky, ukázal, že dění ve světě vede Evropany k šetření. Týká se to i důležitých výdajů v oblasti péče o zdraví. Tato reakce je sice znepokojivá, ale není překvapivá: polovina Evropanů, stejně tak Čechů, vyjadřuje obavy o své osobní finance a 38 % očekává přetrvávající dopady současného ekonomického vývoje, v České republice dokonce 44 %. Geopolitická situace pak znepokojuje 45 % Evropanů a 53 % Čechů.
Šetříme na úkor našeho zdraví?
Ekonomická situace letos přiměla mnohé omezovat výdaje, a to i v případě každodenních investic do základních oblastí podstatných pro podporu zdraví. Obyvatelé napříč evropskými zeměmi snížili své výdaje zejména v oblasti sportu a nákupu čerstvých potravin (obojí ve 25 % případů), které jsou přitom základem pro zdravý životní styl. V České republice snížilo své výdaje za sport dokonce 38 % respondentů a 36 % dotazovaných nakupuje méně čerstvých potravin. Snaha o úspory se týká nejen těch, kdo se potýkají s finančními problémy, ale i Evropanů bez finančních obtíží. U této druhé skupiny snížilo 20 % lidí výdaje na sport (v ČR 31 %) a 17 % omezilo nákup čerstvých potravin (v ČR 29 %).
Ze srovnání jednotlivých zemí zapojených do mezinárodního průzkumu vyplývá, že nejvíce na čerstvých potravinách šetří lidé ve Francii (37 %), České republice (36 %) a Německu (33 %). „Ze všech zúčastněných států jedna pětina uvádí, že letos utrácí méně za vitaminové a minerální doplňky, v České republice je to 23 % dospělé populace. Celkem 15 % Evropanů pak šetří na lécích, na tuzemském trhu to je kolem 17 %, “ okomentoval výsledky průzkumu Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku. „Stále však platí, že o doplňky stravy mají Češi velký zájem. Pravidelně je užívá až 60 % populace a byť lidé více šetří, jejich spotřebu oproti minulému roku zvýšilo téměř 15 % Čechů. Spotřebitelé nejvíce nakupují hořčík a v současné době následuje skupina nejrůznějších bylinných nebo mentolových pastilek, které se užívají v období kašle nebo škrábání v krku. Na třetím místě z pohledu prodaných kusů stojí vitamín C, ten Češi užívají k posílení imunity. A na čtvrté příčce jsou probiotika.”
Na druhou stranu 42 % Evropanů (v ČR pouze 29 %) tvrdí, že se ve výdajích na péči o zdraví vůbec neomezili – zejména Uzbekistán (57 %), Nizozemsko (55 %), Velká Británie (51 %), Švýcarsko (49 %) a Německo (48 %).
Výrazně začali Evropané šetřit i na wellness procedurách, jako jsou například masáže či akupunktura. Výdaje v této oblasti omezil každý třetí Evropan. Češi šetří ještě výrazněji, v oblasti wellness se uskromnilo celých 51 % dotazovaných.
Více než polovina Čechů vnímá situaci ohledně zásobování léčivy za kritickou
Názory na nedostatek léků rozdělují Evropu: v průměru přibližně dva z pěti Evropanů považují situaci za „kritickou“ a téměř polovina za „nekritickou“. O něco více než desetina lidí si není jistá, jak situaci vnímat.
Mezi znepokojenými vyniká Portugalsko (56 %), Česká republika (53 %) a Německo (50 %). Na druhé straně lidé v Kazachstánu (24 %), Srbsku (27 %) a Velké Británii (32 %) jsou situací v zásobování znepokojeni výrazně méně. Největší obavy mají Evropané ve věku 45 až 69 let: v této věkové skupině považuje 43 % (v ČR 56 %) respondentů situaci v zásobování léky za „kritickou“.
1) STADA Health Report 2023 – závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8, který byl proveden v průběhu března–dubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí, včetně Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Kazachstánu, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Srbska, Spojeného království, Španělska, Švýcarska a Uzbekistánu. (Reprezentativní vzorek pro Českou republiku = 2 000).
