Zprávy
- 13.08.2024
- Média
STADA Health Report 2024: Spokojenost se systémy zdravotní péče napříč Evropou stále klesá, lidé se však o své zdraví starají více
Bad Vilbel/Praha, 13. srpna 2024 – Národní systémy zdravotní péče potřebují revizi – to je převládající názor evropské veřejnosti. Spokojenost se zdravotními systémy totiž klesla na historické minimum (56 % Evropa, 68 % Česká republika) a mnozí Evropané tento stav berou jako výzvu k tomu, aby začali více pečovat sami o sebe – pravidelný pohyb, zdravá strava či aktivity na podporu duševního zdraví představují jen některé z nástrojů, které lidé využívají k tomu, aby kompenzovali vnímané systémové nedostatky a postarali se o své zdraví. Oproti loňsku se zhoršilo i vnímání vlastního duševního zdraví Evropanů (z 67 % spokojených na 65 %). Duševní pohoda Čechů se snížila z 57 % z roku 2023 na letošních 53 %. Většina Evropanů je sice dle svých slov obecně šťastná, ale 52 % dotazovaných (ČR 54 %), a to především mladší generace, se potýká s osamělostí.
STADA Health Report1 se ve svém jubilejním desátém vydání pustil nejen do zmapování trendů v myšlení a obavách Evropanů v oblasti zdraví, ale nabízí také možná řešení problémových oblastí. „Evropané opět promluvili. Spokojenost s národními systémy zdravotní péče klesla napříč Evropou již počtvrté v řadě. Je to alarmující trend, který musíme spolu s politiky, regulačními orgány, lékaři a lékárníky pochopit a přijít s kroky, které ho zvrátí. Zároveň je však povzbudivé, že lidé všech věkových i etnických skupin napříč Evropou začínají více pečovat o své zdraví – duševní i fyzické,” říká o výsledcích studie STADA Health Report 2024 Peter Goldschmidt, CEO STADA.
Evropané opět promluvili. Spokojenost s národními systémy zdravotní péče klesla napříč Evropou již počtvrté v řadě. Je to alarmující trend, který musíme spolu s politiky, regulačními orgány, lékaři a lékárníky pochopit a přijít s kroky, které ho zvrátí. Zároveň je však povzbudivé, že lidé všech věkových i etnických skupin napříč Evropou začínají více pečovat o své zdraví – duševní i fyzické,
Peter Goldschmidt
CEO STADA
Spokojenost se zdravotní péčí klesla na historické minimum
Nedostupnost lékařských prohlídek, úroveň zdravotnických služeb, nedostatek personálu a obecná nedůvěra v politiky v oblasti zdravotnictví – to jsou hlavní příčiny nespokojenosti Evropanů se systémy zdravotní péče. Aktuálně je spokojených jen 56 % Evropanů, což znamená celkový pokles o 18 procentních bodů od roku 2020. Nejvyšší nespokojenost je mezi Maďary (72 %), kteří se průzkumu zúčastnili poprvé. Následují obyvatelé Kazachstánu (67 %) a Srbska (65 %). V České republice je nespokojených 28 % dotazovaných. Nejvyšší meziroční pokles spokojenosti byl zaznamenán ve Velké Británii (-11 pb), Kazachstánu (-10 pb) a v Německu (-8 pb).
Vedle kritiky mají však Evropané i řadu nápadů, které by mohly vést k opětovnému růstu spokojenosti: téměř každý druhý (48 %, ČR 46 %) věří, že by pomohlo, kdyby měli lidé, kteří tvoří zdravotnické zákony, lékařské vzdělání. Podobné množství dotazovaných (47 %, ČR 40 %) volá po zvýšení platů ve zdravotnictví, jež by motivovalo více lidí k práci v tomto oboru a mohlo by částečně zmírnit tlak, který ve zdravotnictví napříč Evropou aktuálně panuje. V České republice se pak 57 % respondentů domnívá, že situaci by pomohl i důraz na lokální výrobu léčiv namísto jejich importu.
Lékaři a lékárnicí vědí, co je nejlepší
Ačkoliv nespokojenost se zdravotními systémy je citelná, důvěra v konvenční medicínu vzrostla. Téměř 7 z 10 Evropanů (69 %) říká, že konvenční medicíně důvěřují do značné míry nebo zcela – jedná se tak o posun o 7 procentních bodů od roku 2022. Nejvíce je to patrné u Finů (84 %) a Španělů (82 %), v České republice konvenční medicíně do značné míry nebo zcela důvěřuje 60 % lidí. Napříč Evropou je pak tato důvěra větší u mužů (73 %, ČR 65 %) než u žen (65 %, ČR 55 %). A co je hlavním důvodem? Zdá se, že za vysokým hodnocením stojí primárně respekt k odbornosti zdravotnického personálu: téměř polovina respondentů (48 %) si velmi cení odborných rad lékařů a lékárníků. Nejvíce tyto odborníky a jejich názor oceňují lidé v Belgii a Irsku (oboje 56 %), Německu a Nizozemsku (oboje 55 %) a v České republice, Dánsku a Velké Británii (shodně 53 %).
Systémová nespokojenost vede ke zvýšené péči o sebe sama
Klesající spokojenost se zdravotnictvím má však i vedlejší efekt. Stále více Evropanů bere otázku svého zdraví do svých rukou: 89 % (ČR 90 %) z nich cíleně dělá alespoň jednu věc, která vede ke zlepšení jejich celkové pohody. Například ve Finsku (66 %), Španělsku (62 %) a Itálii (60 %) lidé cvičí častěji než zbytek Evropy (50 %, v České republice jen 41 %). Třetina lidí (33 %) pravidelně absolvuje lékařské prohlídky a užívá doplňky stravy (32 %). „Česká republika se v obou případech vymyká průměru – preventivní lékařské prohlídky navštěvuje 56 % obyvatel a doplňky stravy pravidelně užívá více než polovina lidí (51 %), což nás staví v tomto ohledu na první místo v žebříčku,“ dodává Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku. Téměř třetina Evropanů (31 %, v ČR 30 %) považuje za investici do vlastní pohody i čas trávený s blízkými či skupinové aktivity, jako jsou například čtenářské kluby.
Česká republika se v obou případech vymyká průměru – preventivní lékařské prohlídky navštěvuje 56 % obyvatel a doplňky stravy pravidelně užívá více než polovina lidí (51 %), což nás staví v tomto ohledu na první místo v žebříčku.
Martin Šlégl
generální ředitel STADA pro Českou republiku
Mladí Evropané bojují s pocitem osamělosti
Ačkoliv meziroční pokles vnímání spokojenosti s vlastním duševním zdravím je jen mírný (z 67 % v roce 2023 na 65 % v letošním roce, v ČR z 57 % v roce 2023 na 53 % v 2024) a většina Evropanů uvádí, že jsou „celkem“ nebo „úplně“ šťastní, stále existuje důvod k obezřetnosti: bližší pohled totiž odhaluje, že 52 % lidí napříč kontinentem se potýká s pocitem osamělosti, v České republice je to 54 %. Nejvíce osamělých je mezi mladou generací od 18 do 34 let (52 % všech mladých se cítí osaměle, v České republice dokonce 68 %), ačkoliv právě mladí lidé jsou mezi sebou v porovnání s ostatními generacemi nejpropojenější. Nadměrné množství času tráveného v online prostoru je jen částí tohoto problému: mladá generace nejčastěji uvádí, že důvodem jejich osamělosti je fakt, že tráví příliš mnoho času prací (27 %, ČR 26 %) a situaci by podle nich zlepšila lepší rovnováha mezi soukromým a pracovním životem.
1) STADA Health Report 2024 – závěry z šestého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting, který byl proveden v průběhu února-března 2024 na reprezentativním vzorku 46 000 respondentů z celkem 23 zemí, včetně Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Kazachstánu, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Uzbekistánu a Velké Británie. (Reprezentativní vzorek pro každou zemi zhruba 2 000).
