Jak Češi vnímají své zdraví a zdravotní péči ve srovnání s dalšími Evropany
Způsob, jakým Češi přistupují ke svému zdraví, se rychle mění. Zdravotnické systémy čelí rostoucím nárokům, zatímco nové možnosti – od umělé inteligence po online lékárny – proměňují podobu každodenní péče o zdraví. Češi přitom ke svému zdraví přistupují stále aktivněji a berou ho do vlastních rukou.
STADA Health Report 2026 – největší studie svého druhu v Evropě – přináší potřebné odpovědi.
-
Jak Češi hodnotí národní systém zdravotní péče?
-
Jak velkou kontrolu mají nad svým zdravím?
-
Jak se staví k umělé inteligenci, která mění podobu zdravotní péče, a co očekávají od lékařů, lékárníků a dalších odborníků, kterým po léta důvěřují?
Od národní studie k evropskému fenoménu
STADA Health Report byl původně koncipován jako národní studie zaměřená na zdravotní gramotnost německé populace. Od té doby se rozrostl v jednu z největších a nejkomplexnějších mezinárodních studií svého druhu.
V souladu s posláním společnosti STADA – pečovat o zdraví lidí z pozice důvěryhodného partnera – studie dlouhodobě mapuje postoje, návyky a chování Evropanů. A na vzorku 1000 respondentů také chování Čechů.
Rok co rok přináší nová zjištění – některá překvapivá, všechna relevantní. Jejím cílem není opakovat, co už víme, ale odkrývat to, co teprve potřebujeme pochopit. Včetně odpovědí, které nejsou snadné. Protože právě tam začínají skutečné změny.
Zdraví očima Čechů: Zdravotnictví důvěřují, o své zdraví se starají stále aktivněji
I v letošním roce přináší náš pravidelný STADA Health Report hlubší pohled na to, jak dnešní Češi přemýšlejí nejen o svém zdraví a péči o něj, ale celkově o své kondici a životě vůbec. Jedním z nejpozitivnějších zjištění přitom je, že už tak vysoká důvěra v české zdravotnictví u nás každým rokem roste. Se zdravotnickým systémem je spokojeno 74 % respondentů, výrazně více než je evropský průměr. Zároveň však česká data ukazují, že lidé stále citlivěji vnímají výzvy, které budou kvalitu života ovlivňovat v příštích letech, od stárnutí populace a chronických onemocnění až po dostupnost péče.
Právě zde se ukazuje zajímavý český paradox. Zatímco zdravotnictví důvěřujeme, do budoucnosti často hledíme s obavami. Češi patří mezi národy, které velmi silně vnímají dopady stárnutí, a zároveň si uvědomují význam prevence i každodenních rozhodnutí, která mohou jejich budoucí kondici ovlivnit.
Příznivou zprávou je, že stále více Čechů přebírá za svůj zdravotní stav aktivní odpovědnost. Roste zájem o prevenci, vyhledávání informací i lepší porozumění faktorům, které ovlivňují fyzickou i psychickou pohodu. Potvrzuje se tak trend, který pozorujeme napříč Evropou: lidé chtějí být aktivnějšími partnery a více se podílet na rozhodnutích, která se jich týkají.
Výrazným tématem letošního vydání zprávy je také umělá inteligence. Pro řadu Čechů se stává běžnou pomůckou v hledání informací ve snaze lépe porozumět doporučením týkajícím se jejich zdravotního stavu. Současně se ale potvrzuje, že důvěra stojí především na odbornosti a lidském kontaktu. Hlavní autoritou zůstávají lékaři a nové technologie veřejnost vnímá především jako nástroj, který může jejich práci doplnit a usnadnit.
Letošní výsledky ukazují, že budoucnost nebude určovat jediný trend nebo technologie. Formovat ji bude propojení odbornosti, prevence, inovací a aktivního přístupu lidí k péči o sebe sama.
STADA Health Report nám již řadu let pomáhá lépe porozumět tomu, jak se proměňují očekávání lidí, jejich potřeby i přístup k vlastnímu životnímu stylu. Věříme, že letošní zjištění mohou opět být inspirací pro odbornou i veřejnou debatu o tématech, která budou ovlivňovat podobu zdravotní péče v České republice v dalších letech.
Martin Šlégl
generální ředitel STADA Česká republika
Vzorek a metodologie 2026
Mezinárodní průzkum pro rok 2026 byl proveden společností Human8 prostřednictvím online dotazování uskutečněného v únoru a březnu 2026 v 19 evropských zemích: v Belgii, Bulharsku, České republice, Francii, Irsku, Itálii, Kazachstánu, Litvě, Maďarsku, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, na Slovensku, v Srbsku, ve Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii.
Soubor respondentů zahrnoval reprezentativní vzorky 500 až 2000 osob ve věku 18 až 99 let v každé sledované zemi. Reprezentativnost byla zajištěna z hlediska věku, pohlaví a regionálního rozložení. V České republice bylo dotazováno 1000 respondentů.
Dotazník zahrnoval více než 40 otázek na témata od aktivního přístupu ke zdraví a role umělé inteligence přes důvěru ve zdravotnické odborníky a spokojenost se zdravotnickými systémy až po stárnutí a dlouhověkost.
Zdravotnictví na rozcestí: Vysoká míra důvěry, omezené kapacity
Dlouhé čekací doby, nedostatek lékařů a stárnoucí populace dostávají evropské zdravotnické systémy na hranici jejich možností. Česká republika patří ve spokojenosti s péčí mezi evropskou špičku. A přesto Češi přesně vědí, co by změnili jako první.
Češi berou zdraví do vlastních rukou
Péče o zdraví už není pouze záležitostí ordinací a nemocnic. Češi stále častěji sledují svůj zdravotní stav, vyhledávají si informace a aktivně se podílejí na rozhodování o svém zdraví. Vedle tradičních postupů využívají také nové technologie včetně umělé inteligence, která se postupně stává součástí jejich každodenních zdravotních rozhodnutí.
Budoucnost: Inovace přinášejí nové možnosti, důvěra zůstává klíčová
Češi mají při péči o své zdraví k dispozici stále širší škálu možností. Vedle konzultace s lékařem využívají zdravotní aplikace, chytrá zařízení i umělou inteligenci. Digitální nástroje rozšiřují přístup ke zdravotním informacím a podporují větší samostatnost při péči o zdraví.
Data zároveň ukazují, že význam odborníků zůstává zásadní. Praktičtí lékaři a další zdravotničtí specialisté patří i nadále mezi nejdůležitější zdroje informací a doporučení při rozhodování o zdraví. Technologie a odborná péče tak nejsou vnímány jako protiklady, ale jako součásti stále pestřejšího ekosystému zdravotní péče.
