Od roku 2014 mapuje STADA Health Report stav zdraví evropské populace.
STADA Health Report se věnuje nejen vývoji zdravotní péče, ale také postojům a návykům souvisejícím s fyzickou i duševní pohodou. Již řadu let upozorňuje na změny, výzvy i příležitosti ke zlepšení zdravotního stavu osob, které mohou přispět ke zdravější budoucnosti.
V návaznosti na trend zjištěný v předchozích letech, tedy že Evropané stále více přebírají odpovědnost za své zdraví, mimo jiné kvůli rostoucí nespokojenosti se zdravotními systémy, se STADA Health Report 2025 zaměřil na otázku, jak hluboce jsou zdravé návyky skutečně zakořeněny v každodenním životě Evropanů.
Zdraví začíná přijetím zodpovědnosti
Napříč Evropou dochází k významné změně: lidé se čím dál víc zaměřují na své zdraví a berou ho do vlastních rukou. Aktivně se starají o svůj wellbeing – pohybem, zdravým stravováním a pěstováním návyků, které prospívají tělu i mysli. Tento rostoucí pocit osobní odpovědnosti však provázejí četné paradoxy.
STADA Health Report 2025 odhaluje, jak náročné je udržet si v moderní době zdravý životní styl. Těší mě, že důvěra ve zdravotnické pracovníky zůstává vysoká a že se stále více Evropanů zaměřuje na prevenci a budování zdravých návyků. Na druhé straně však narážejí na řadu překážek – omezený přístup k prevenci a péči o duševní zdraví či vnímané nerovnosti způsobují stagnaci spokojenosti se zdravotními systémy a vyvolávají rostoucí frustraci napříč kontinentem. V každodenním životě se tak mnozí Evropané potýkají s vnitřním rozporem: vědí, co je pro ně správné, ale realita všedních dní a povinností je často vede zcela jiným směrem.
Uprostřed těchto rozporů si musíme položit otázku, co můžeme – a zároveň i musíme – udělat pro to, abychom ještě více posílili schopnost Evropanů rozhodovat o svém zdraví a reálně je podpořili v odhodlání žít zdravě. Musíme jim pomoci proměnit znalosti ve smysluplné a dlouhodobě udržitelné kroky.
Peter Goldschmidt
CEO STADA Arzneimittel AG
Vzorek a metodologie 2025
Mezinárodní průzkum za rok 2025 byl proveden agenturou Human8, a to v podobě online dotazování v průběhu února a března 2025. Sběr dat probíhal v následujících 22 zemích: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kazachstán, aďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Uzbekistán a Velká Británie. Ačkoliv jsou Kazachstán a Uzbekistán z geografického hlediska součástí Střední Asie, pro potřeby této studie jsou obě země zahrnuty mezi dalších 20 evropských států. Panel tvořily vyvážené, reprezentativní vzorky respondentů ve věku 18 až 99 let v počtu 1 000 až 2 000 osob v každé zemi. Jako vždy byla zajištěna reprezentativnost z hlediska věku, pohlaví a regionálního rozložení.
Dotazník obsahoval více než 30 otázek zaměřených na témata, jako jsou vnímání zdravého životního stylu a konkrétní kroky k jeho naplňování, spokojenost s národními zdravotními systémy, důvěra v lékaře a lékárníky, preventivní péče, duševní zdraví a další oblasti.
Fyzické zdraví & zdravý životní styl
Navzdory rostoucímu zájmu o zdravý životní styl zůstává skutečně vyvážený život náročným úkolem. V dnešní době rozkvětu kultury fitness, doplňků stravy a péče o sebe sama se stále více lidí napříč Evropou snaží dělat pro své zdraví více. Jenže skutečně zdravý životní styl znamená víc než jen dodržování zdravých denních rutin. A i když Evropané často vědí, co je pro ně správné, každodenní povinnosti a okolnosti jim v tom mnohdy brání.
Duševní zdraví & odolnost
Ve světě, který rozptyluje jejich pozornost mnoha směry, zůstává emocionální pohoda v životech Evropanů citlivým tématem, a to i navzdory rostoucí otevřenosti v oblasti diskuse o duševním zdraví. Stres a vyhoření už nejsou tabu a mnoho lidí usiluje o zlepšení svého duševního nastavení. Avšak pracovní a finanční tlak jejich psychiku silně zatěžuje a Evropané jen obtížně hledají zdravou rovnováhu.
Čas na změnu
Evropské zdravotnictví je pod tlakem i pod drobnohledem. Důvěra v lékaře a lékárníky sice zůstává vysoká, ale není neotřesitelná. Mnoho lidí považuje zdravotní systémy za nespravedlivé a cítí se opomíjeni – zejména ti, kteří se potýkají s finančními problémy či psychickými obtížemi. Význam preventivní péče a zájem o ni sice roste, přístup k ní je však stále omezený. Přitom technologie, jako je umělá inteligence, mohou pomoci zpřístupnit zdravotní péči všem a zajistit rovný přístup pro každého.